Co je roztocký Masopust?

Masopust v Roztokách u Prahy je zvláštní fenomén. Vznikl jako drobný lokální počin malinké skupiny lidí a za dvacet let vyrostl do jedinečné živoucí akce, na kterou se sjíždějí lidé z široka daleka. Fotí ho skvělí fotografové, píšou o něm novináři, zkoumají ho folkloristi – protože je údajně jediným z takhle velkých masopustů, který je opravdový a živý – živený zevnitř energií a fantazií komunity místních lidí a jejich přátel. A v roce 2017 se konal jeho dvacátý ročník, což také není úplně málo.

Masopustní průvod tradičně putovalo z Roztok přes Holý Vrch, kde se setkávají průvody Roztockých a Únětických a Suchdolských, do Únětic, kde se končilo bujarou zábavou na několika scénách. V létě 2016 zanikla hlavní z nich – únětický Kravín – a tak se Roztočtí po setkání průvodů, jejich boji, utkání jejich medvědů, sbratření a společném kolovém tanci vrátí zpět do Roztok. A protože v Roztokách není žádný velký sál, ve kterém bychom se na závěr masopustu mohli veselit a tančit, bude průvod končit v obrovském zatepleném cirkusovém šapitó, zapůjčeném právě pro tento večer pro všechny významné a veledůležité maškary.

Rostoucí velká akce najednou vytvořila přání a potřebu malého masoupustu, opravdu sousedského. Vzniká tak Masopustní obchůzka, jen pro Roztocké a Žalovské rodiny, s maškarami, která městem prochází zhruba 14 dní před masopustním průvodem s královnou.

Kdo jej pořádá a jak?

Během let akce přerostla z podniku několika nadšenců do vyhlášené a uznávané akce, kterou navštíví každý rok několik tisíc lidí. Její organizace stále stojí na nadšení místních a dobrovolnické práci rozmanitého produkčního týmu, který kromě výroby originálních vysokých masek, hudební, žonglérské a jiné produkce zvládá i řízení tisícihlavého průvodu, organizaci zábavy a řešení nesčetných situací, nad kterými zůstává rozum stát. Už jste na poslední chvíli sestrojovali improvizované odpalovací zařízení na konfetový ohňostroj? Měli cvičeného skorokoně Klibnu s poruchou krátkodobé paměti? Nečekaně zvoleného krále Masopustu z ústavu pro duševně choré? No, my ano.

Většina práce se dělá dobrovolnicky – lépe řečeno, dělá se dobrovolnicky, co jde. Masopustní výbor se schází od podzimu, protože ledasco je potřeba zařídit s velkým předstihem, práce vrcholí v předmasopustním týdnu, který začíná vybalováním přes rok uskladněných masek spojeným se zkouškou písní, pokračuje téměř nepřetržitou prací na maskách, škraboškách, tombole a podobně a končí páteční obchůzkou (takové trochu utajené srdce Masopustu) a sobotním průvodem (veřejná a veliká část). Na přípravě a organizaci Masopustu se běžně podílí okolo dvou set dobrovolníků, člověkohodin jsme v roce 2016 napočítali zhruba dva a půl tisíce.

Máme velké štěstí v tom, že dost z místních nebo jejich přátel jsou umělci nebo jinak tvůrčí lidé, kteří dávají Masopustu tvář, nicméně Masopust je specifický v tom, že do něj může vstoupit, a vstupuje, kdokoliv – na maskách se tak vyřádili profesionálové i laici, dospělí i děti. Masopust po mnoho let také provází fotografka Markéta Luskačová. Hodně hudebníků a divadelníků se součástí průvodu stává zdarma nebo téměř za hubičku – protože Masopust milují a tvoří jej rádi.

Proč to děláme?

Protože to funguje.

Masopust, jeho přípravy, organizace, vyvrcholení a veškeré jeho dění je něco, co nás těžko popsatelným způsobem spojuje. Je to věc, která vyrůstá z kořenů tradic a historie a my v ní kráčíme přítomností do budoucnosti – a tím tvoříme kořeny své. Každý Medvěd, každá Smrt jdou ve stopách generací Medvědů a Smrtí a jejich tanec na Holém vrchu, místem se snad nejstarším osídlením v Čechách, to završí. Má to zvláštní sílu – jako kdybychom nevědomky narazili na pramen nebo se napojili na něco prastarého, co putuje s námi.

Masopust nás spojuje a umožňuje nám být dnes, ale tak trochu jinak, jako někdo jiný, někde jinde, jindy…

Funguje zvláštním způsobem dovnitř do komunity i do každého člověka.

A tak to má být.

Maškary a masky

Po celou historii Masopustu vyrábíme, upravujeme a ctíme naše vlastní maškary a masky, které Masopustu tvoří tvář. Podílí se na nich děti i dospělí, často pod vedením profesionálních zkušených umělců. Vycházíme z folklórních tradic a zvyků – a se vší úctou k nim si s nimi hrajeme a přetváříme je podle sebe.

Na uměleckém řešení maškar, masek a masopustu jako takového se podílejí např. Jaromír a Zuzana Sléhovi, Lenka Bráfka Svobodová, Adam Krátký a Dorotka Krátká, Barbora Sléhová, Milada a Szilárd Borárosovi, Marianna Stránská, Zuzana Vítková, Alžběta Svobodová, Andrew a Kathy Kim, Alison Duddle, Jonny Quick a spousta roztockých i mimoroztockých dětí a dospělých.

Medvěd s Mědvědářem

Ženy s Medvědem tančí, muži s ním zápasí, a aby se úplně neurval ze řetězu, hlídá jej zkušený Medvědář. Tanec s Medvědem má přinést plodnost. Statisticky to nicméně podložené nemáme.

Vometačky

Skupina dívek tančících s košťaty tvoří čelo průvodu, vytvářejí místo pro Královnu a její družinu a metou z cesty vše zlé. Jejich oblečení doplňují černé pásy s rolničkami a zdobená košťata.

Caprda

Bláznivý Caprda je matka Masopustu. A také jméno piva, které jsme vařili k výročnímu 20. ročníku v roce 2017. Ze stejného roku je i veliká maska z dílny Jaromíra a Zuzany Sléhových.

Husaři

Dva světelní husaři s šavlemi jsou dílem převážně Szilárda Borárose a vznikly na dílně velkých světelných masek v roce 2018.